Podle zprávy, kterou sestavil tým odborníků z Judge Business School spadající pod univerzitu v Cambridge, je hlavní překážkou pro přijetí jasné a jednotné regulace nedostatek standardní globální terminologie.

7 zemí EU se spojilo pro podporu blockchainu. Co to znamená pro kryptoměny?

Zaměňování definic vede k nejednoznačnému výkladu zákonů

Chybějící ucelená společná terminologie je hlavní překážkou pro přijetí společného postupu a přístupu jednotlivých států v oblasti digitálních aktiv. Podle autorů studie  finanční orgány i vlády často používají různé pojmy. Ty jsou přitom nejednou navzájem zaměnitelné a chybí jim jasná definice.

Jako příklad uvádějí termín „kryptoaktivum“, které podle nich může mít v závislosti na kontextu různé významy. Z toho důvodu regulační orgány čelí několika problémům včetně zabezpečení konzistentního používání terminologie v oficiálních prohlášeních.

Autoři studie se ve své práci zaměřili na sledování 23 jurisdikcí. Konkrétně šlo o země: Abú Zabí, Austrálie, Bermudy, Kanada, Čína, Evropská unie, Estonsko, Francie, Německo, Gibraltar, Hongkong, Indie, Izrael, Japonsko, Malta, Mexiko, Rusko, Singapur, Jižní Korea, Švýcarsko, Thajsko, Velká Británie a Spojené státy americké.

Vývoj používání jednotlivých pojmenování pro kryptoměny v rámci 23 monitorovaných zemí. Zdroj: jbs.cam.ac.uk

Cílem zprávy je pomoc regulačním orgánům

Ze závěrů zprávy vyplývá, že právě v důsledku chybějícího konsenzu ohledně terminologie jsme často svědky překrývajících se pravomocí různých regulačních orgánů.

Spoluautor studie Michel Rauch k dané problematice uvedl:

„Tato první srovnávací globální zpráva, týkající se regulací digitálních aktiv a blockchainu, je důležitým praktickým a analytickým nástrojem pro regulátory jakož i další zainteresované strany v tomto vznikajícím sektoru.

Konceptualizace (tvoření systémů, pojmů a jejich vztahů) v rámci klíčových oblastí digitálních aktiv může napomoci vytvořit konzistentnější přístup ze strany regulátorů.“

Z výsledků analýzy zveřejněné ve zprávě pod označením „Global cryptoasset regulatory landscape study“ vyplývá, že až 82 % jurisdikcí se rozhodlo regulovat kryptografický průmysl tím, že rozlišuje mezi tokeny, které mohou být definovány jako cenné papíry, a zbytkem, který tato kritéria nesplňuje. V případě, že aktivum je klasifikováno jako cenný papír, regulační orgány na ně v drtivé většině aplikují již existující právní rámce.

Terminologie používaná jednotlivými státy. Zdroj: jbs.cam.ac.uk

Hlubší analýzu použije pouze 32 % států

Jen méně než třetina států přistoupila k ještě hlubší analýze a členění. Autoři zprávy uvádějí, že 32 % jurisdikcí rozlišuje digitální aktiva podle jejich způsobu využití, respektive jejich hlavních charakterových rysů. Na základě toho je dělí na platební tokeny, utility tokeny či security tokeny. Nejjednotnější oblastí, kde se většina monitorovaných zemí shodne a zastává stejný přístup, je regulace ICO (Initial Coin Offering) a kryptoburz.

Na závěr zprávy autoři dodávají, že podle jejich výzkumu jsou v oblasti regulací nejaktivnější vlády Gibraltaru, Malty, Thajska, Bermud a Švýcarska. Orgány jmenovaných států si totiž uvědomily, že včasná a především jasně stanovená pravidla mohou podpořit toto nově vznikající odvětví. A s tím i ruku v ruce přilákat potenciální investory pro rozvoj své ekonomiky.

Potřebu zlepšení aktuálního stavu si minulý týden uvědomila i Francie. Poprvé uzákonila regulační rámec upravující práva a povinnosti zprostředkovatelů kryptoaktiv. Prostřednictvím svého ministra financí vyzvala k jednotnému postupu i ostatní členské státy Evropské unie.

Francie vyzývá evropské státy k přijetí jednotného postoje v otázce regulací kryptoměn

Originální verze tohoto článku byla publikována na našem slovenském webu kryptoportal.sk

Zdroj: btcmanager.com