Přesto, že white paper Bitcoinu, který napsal jeho tvůrce Satoshi Nakamoto, popisuje všechny klíčové vlastnosti této kryptoměny, odpovědi na všechny otázky v něm nenajdeme. Jednou je neustále diskutované téma, kdo stojí za pseudonymem Satoshi Nakamoto. Další je důvod, proč je maximální počet bitcoinů, který kdy bude v oběhu, nastavený právě na 21 milionů.
Circulating supply, total supply, hard cap
V centralizovaném hospodářství, respektive finančním zřízení je klasická fiat měna vydávána centrální bankou. Ta z pozice své moci může rozhodnout o vytištění, tedy uvolňování dalších jednotek dané měny do oběhu. Tímto krokem se však snižuje hodnota samotné měny a dochází k inflaci.
V plně decentralizovaném měnovém systému neexistuje žádný centrální orgán. Bitcoin, jehož celkové vytěžení se očekává někdy kolem roku 2140, má zároveň pevně stanovený „hard cap“ na 21 milionů, tedy maximální počet mincí. Tento atribut bychom tak mohli označit za klíčový především z hlediska deflace.
Na to, abychom mohli porozumět kryptoměnám a tokenům z hlediska jejich deflační míry, je třeba pochopit tři základní pojmy:
- Circulating Supply. Tímto termínem se označuje aktuální počet mincí v oběhu. Tím jsou myšleny všechny mince, které byly dosud vytěženy, bez ohledu na to, zda se aktivně používají nebo se staly v důsledku ztráty privátních klíčů jejich majitelů navždy nedostupné.
- Total Supply. Toto označení definuje množství mincí, které aktuálně existuje. Na rozdíl od circulating supply však nejsou všechny nezbytně v oběhu. Příkladem může být americký Federální rezervní systém (FED), který vytiskne novou „várku“ dolarů. Pokud je dá ihned do oběhu, dolary se započítají do kategorie circulating supply. Pokud však FED plánuje jejich uvolnění v pozdějším časovém horizontu, dané dolary se sečtou do „total supply“, neboť reálně již vytvořené byly.
- Maximum Supply. Tento údaj nám říká, zda má daná kryptoměna nebo token pevně stanovené množství, které kdy bude v oběhu. Pokud bychom měli tato čísla promítnout na bitcoin, jeho aktuální circulating supply je přibližně 17,812,000 a maximum supply již zmíněných 21 milionů.
Počet vytěžených bitcoinů do roku 2014 a jednotlivé odměny za vytěžení každého bloku v síti. Zdroj: bitcoin.it
Dohady a matematické výpočty
Za posledních několik let komunita fanoušků kryptoměn přišla s více odůvodněními, proč Nakamoto nastavil maximum supply bitcoinu právě na 21 milionů. Nejrozšířenějším z nich se stal matematický výpočet, který násobením některých základních údajů týkajících se těžby bitcoinu a vybranými časovými jednotkami dospěl k zajímavému výsledku.
Výpočet se opírá o počet bloků vytěžených v síti Bitcoin za hodinu (6), počtem hodin za den (24), počtem dní v roce (365) a počtem let v rámci jednoho cyklu, tedy halvingu (4). Vynásobením těchto čísel dospějeme k výsledku 210,240 – zaokrouhleně 210,000.
Další výpočet se zaměřuje na samotný halving, tedy postupné a pravidelné snižování odměny za vytěžení jednoho bloku. Pokud sečteme jednotlivé fixní odměny za jeden blok (50 + 25 + 12.5 + 6.25 + 3.125 + 1.56 + 0.78 + 0.39 + 0.19 atd.), dostaneme číslo 100.
Následným vynásobením těchto dvou výsledků (210,000 * 100) získáme 21 milionů, což odpovídá finálnímu počtu bitcoinů, které kdy budou vytěžené.
Samozřejmě cely výpočet je pouze domněnkou a skutečný důvod nastavení hard capu v této výši se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Víceméně to však vůbec není podstatné. Důležité je samotné nastavení hard capu, který je základním pilířem deflačního charakteru bitcoinu.
Víkendový ฿ulletin: Kto hľadá – nájde, počet stratených bitcoinov však narastá
Originální verze tohoto článku byla publikována na našem slovenském webu KryptoPortal.sk
Zdroj: coinspeaker.com
Odpovědět