S rostoucí popularitou kryptoměn, přichází letošní daňová kampaň v Evropě s mnoha otázkami o tom, jak nahlašovat a platit daně z kryptoměn.

Navzdory zjevnému zaváhání ze strany mnohých vlád, aby komplexně regulovaly/legalizovaly sektor, dostávají příjmy a výnosy z kryptoměn „zvláštní pozornost“. Rozhodnutí v této oblasti mohou představovat pro občany jednotlivých členských států různé výzvy.

Rozdílné přístupy

Pokud jde o zdanění,  neexistuje žádný jednotný přístup ke kryptoměnám v žádném regionu a Evropa není výjimkou. Nedávné zasedání summitu G20 nepředstavuje žádný globální konsensus o stavu kryptoměn. V krátkodobém horizontu by každá jurisdikce měla přijmout vlastní rozhodnutí. Při absenci pan-evropských usměrnění o tom, jak zacházet s příjmy a zisky souvisejícími s kryptoměnami, některé členské státy navazují na rozhodnutí Evropského soudního dvora. V rozhodnutí z roku 2015 o uplatňování DPH z kryptoměn ustanovila instituce se sídlem v Lucemburku precedens. V podstatě vytvořila paralelu mezi kryptoměnami a fiat měnami při placení kryptoměnami.

V souladu s tímto rozhodnutím německé federální ministerstvo financí nedávno oznámilo, že Bitcoin by neměl podléhat DPH při výměně s fiatem. Daň se použije pouze tehdy, pokud se zboží a služby platí v kryptoměnách. Podle německých orgánů mohou burzy využívat daňové úlevy, když obchodují s kryptoměnami. Těžba by také neměla být zdaněna. Obchodování s kryptoměnami však podléhá standardní dani z kapitálových výnosů. Zisky nižší než 600 EUR a zisky z dlouhodobých účtů (nad jeden rok) jsou vyňaty.

Jiný kraj, jiný zdaňovací mrav

Několik dalších vlád přijalo podobná pravidla. Estonsko navrhlo zdanění kryptoměn z kapitálových výnosů a i přes DPH. Slovinsko neúčtuje kapitálové zisky jednotlivých investorů, kteří obchodují s kryptoměnami, protože se nepovažují za součást jejich příjmu. Příjmy z kryptoměn by však měly být pro jednotlivce i pro podniky, vykazované a zdaněny. Použitelné sazby závisí na ročním příjmu a pohybují se od 16% za méně než 8,000 EUR až 50% při příjmech nad 70,000 EUR ročně.

Daňové úřady v Dánsku oznámili, že společnosti, které jsou propojeny s kryptoměnami, budou zdaňovány jako jakákoli jiná společnost. Podle Úřadu pro finanční služby, soukromé osoby obchodující s kryptoměnami nebudou muset platit daně. Španělsko se obrací na daňové úlevy pro podniky využívající blockchain technologii a kryptoměny. Přesný rozsah osvobození od daně ještě není stanoven, ale vládní lidová strana zavedla návrh zákona, který by nabídl stimuly pro malé společnosti v sektoru kryptoměn.

Zatímco evropské regulační úřady stále zápasí s pochopením kryptofenoménu, některé země EU pozitivně těží ze svého nezaujatého postoje vůči novým technologiím.

Čeká se na rozhodnutí Bruselu

Některé země EU stále čekají na společný evropský přístup ke zdanění kryptoměn. Vláda v Belgii, která je domovem mnoha institucí EU, se touto otázkou zabývá již delší dobu. Přesto však nedávné zprávy naznačují, že daňové úřady se zabývají tím, jak belgičtí občané obchodují s kryptoměnami. A to zejména na zahraničních burzách. Každý, kdo obchoduje, by měl platit 33% daň ze svých zisků, a to i přesto, že kryptoměny nejsou regulovány. Belgičané by je měly prohlásit za „jiné příjmy“ ve svých daňových přiznáních, uvedla na konci minulého roku Speciální daňová inspekce.

Bulharsko je dalším členským státem, který očekává pokyny z Bruselu. Národní daňová služba vydala oznámení, podle kterého 10% daň z kapitálových výnosů je použitelná na zisky z nákupu a prodeje kryptoměn. Jejich právní status je však zatím určen bulharským parlamentem. Momentálně zůstává nejasné, jak budou zdaněny výnosy a nákupy kryptoměn.

Ostatní členské státy EU ztrácejí trpělivost. Holandský ministr financí nedávno popsal současný regulační rámec jako „nedostatečně vybavený“. Vláda v Holandsku trvá na přijetí nových evropských nařízení do konce příštího roku, včetně změn směrnice o boji proti praní špinavých peněz, která se také zabývá daňovými úniky.

Zdroj: news.bitcoin.com